9. Nepřítel

Autor: Juraj Zaťko | 15.9.2015 o 20:44 | Karma článku: 3,25 | Prečítané:  424x

Ráno. Probrali mě jemné paprsky slunce na mé tváři. Kouknul jsem se na hodiny. Budík měl ještě dvě minuty. Obrátil jsem se na bok, zády k oknu a čekal, až mě signál dohoní.

Rychlá sprcha mě dokonale probrala. Zakousl jsem se do jablka, když někdo zaklepal na dveře. Byl to ředitel. Pozval mě na snídani do města. Nedaleko je prý hezká pekárna, která zároveň slouží jako kavárna, kde podávají i jídlo.

Město působilo poklidně. Svěží vánek sebou nesl něco z pekárny, kam jsme měli namířeno. Kavárna byla zařízená hezky. Nic okázalého, nic moderního, nic starého. Jemné pastelové barvy a bílé prostírání. Jako dekorace sloužili artefakty z pekařské praxe. Mám rád, když hospody pracují s tím, co mají a nesnaží se přechytračit samy sebe. Nechal jsem, ať mi ředitel objedná to samé, co sobě. Nalili nám kávu z kávovaru, jak to dělají v amerických filmech. Chvíli jsme si nezávazně povídali o tom, jak jsem se vyspal a co si myslím o městě. A pak přišla ta otázka.

- Petře, kto je podľa Vás najväčším nepriateľom škôl a školstva? –

- Ministr. –

- Naozaj? –

- Ne, to byl žert. Víte, nedávno jsem se koukal na Jistě pane ministře a vytanulo mi to na mysl. –

- Ale to nie je vôbec zlá úvaha. Seriál bol satirou, ale každá satira sa z časti dotýka pravdy. A ktorý minister? –

- Když se nad tím zamyslím, tak snad asi každý. Ono celkově vláda na školy moc nemyslí. Ministr financí na rezort školství nechce dát peníze, ministr práce zase tlačí mladé lidi do škol, aby snížil nezaměstnanost a ministr školství je tam tak krátce, že se ani neohřeje, nebo si zvolí takové poradce, s kterými nesouhlasí snad nikdo, kromě jich samotných. –

- A čo obrana? –

- Ministr války tlačí na ministra financí, aby mu dal víc peněz, protože nás jinak obsadí Rusové, nebo jiná havěť. –

- Celkom pekne ste to vymyslel. Súhlasím s Vami, že našim najväčším nepriateľom je štát. Neuvedomuje si, či si skôr nechce uvedomiť dôležitosť školstva. –

- Konspirátoři za tím vidí mocipány, kteří nechtějí vzdělanější národ, protože ten se hůř ovládá. –

- Áno, počul som už tento názor. Žiaľ pravda je omnoho prozaickejšia. Je to neschopnosť našej vlády. Ak sa jej náhodou podarí, aby prežila dve volebné obdobia za sebou, reforma školstva, ktorá by bola naozaj efektívna a ktorú by jej voliči videli si vyžaduje viac času. A kde nie je vôľa… -

- Tam není cesta. Vláda ale není jediným elementem, který školám škodí. Peníze, nebo kvalita učitelů jsou faktory, které hrají snad i důležitější roli. –

- To záleží na uhle pohľadu. Ak by som mal dosť peňazí a kvalitných učiteľov, napriek tomu som zväzovaný zákonmi, ktoré sú jednoducho nedobré. Ale samozrejme je problémom aj slovenská nátura. –

- Vykoupení ze severu. Někteří tvrdí, že bychom měli převzat zavedený postup. To asi není možné. Tam byla vůle a lidé jsou tam jiní než ve střední Evropě. –

- To však nič nemení na fakte, že dokázali veľa. Ich primárnym zámerom bolo, aby sa deti v škole cítili dobre. A ostatné šlo už samo. Ale to nie je nič nové pod slnkom. Z dlhodobého hľadiska sú ľudia efektívnejší, pokiaľ sa majú dobre a je im dobre. –

- Takže dle Vás je největším nepřítelem škol stát? –

- A Vy si to nemyslíte? –

- I když zní Vaše teorie zajímavě a souhlasím s tím, že stát je hodně neefektivní a chybí politická vůle… pořád platí, že bez peněz to jednoduše nejde. Soukromé školy jsou jasným důkazem toho, že při stávajících zákonech je možné dělat dobrou školu a kvalitně vzdělávat žáky. A kvalita učitelů a jejich motivace je pak taky větší. –

- To máte pravdu. Takýto simultánny systém naozaj existuje a funguje. No čo majú robiť školy, ktoré sú financované z verejných prostriedkov a chceli by sa aspoň priblížiť k tým plateným? –

- Pokud učitel chce, tak může dělat něco na víc. A když si najde finance, tak to nikomu nemůže vadit. –

- A tu je ten kameň úrazu. Človeku napadne, že je to v poriadku a iniciatíva je vítaná. Lenže len v normách zákona. A zákon Vám nedovolí skúsiť niečo nové, aby ste mohli prísť na to, čo naše školstvo potrebuje. Školstvo našej krajiny. Nám šité na mieru, pre naše nátury. –

- Tak ono asi nikdo nechce, aby jeho děti byli pokusné králíky. A stát by pak neměl kontrolu nad tím, co se děje. –

- Presne tak. Štát by nemal kontrolu. Lenže na čo je štátu kontrola, keď s mocou, ktorú dostal nedokáže efektívne narábať? –

- To je princip demokracie. Změny jsou pomalé. Nemůžete si jen tak svévolí dělat, co se vám zlíbí. –

- A prečo nie? Keď som presvedčený o tom, že to, čo robím je správne. Áno, niekto by povedal, že s deťmi robíme pokusy. No každá zmena, ktorá sa do školstva pretlačila bola pokusom. A často na celých ročníkoch. A nie vždy to dopadlo dobre. No keď sa staráme sami o seba, máme priestor k tomu, aby sme dokázali vyhodnotiť to, čo je správne a čo nie. A rýchlo sa prispôsobiť zmene. –

- Chápu. V malém měřítku si pak lokálně dokážete uhlídat to, aby se neefektivní metoda přestala používat prakticky okamžitě. Z tohoto pohledu se pak dá říct, že je stát opravdu vašim největším nepřítelem. -

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

SVET

Slovák pomáha pri Mosule: Tu sa bojuje proti najväčšiemu zlu

Neumytý, neoholený, hladný. Po troch dňoch na fronte chce OLIVER VALENTOVIČ len teplú sprchu, pivo a pizzu. Pomáha pri irackom Mosule.

KOMENTÁRE

Koaličný Kotleba? Smer sa už vôbec nehanbí

Snaha kontrolovať moc je natoľko prioritná, že všetko ostatné ide bokom.


Už ste čítali?